"Kam jdeš?" slyším sousedčin naléhavý hlas žádající o dceřinu odpověď. "Jdu s kamarády na diskotéku." "A nechceš si radši číst?!" V hlavě mi okamžitě probleskne pár příhodných myšlenek. Kdybych neměla silnou vůli, možná bych je i vyřkla poněkud kousavým hlasem nahlas. Ne, ona si číst nechce! Myslí si, že zná mnohem kolosálnější rozptýlení, než je čtení. Půjde na diskotéku. Až se vrátí domů, bude chvíli brouzdat po Internetu, jakmile uvidí první zmínku či odkaz na Facebook, jako obvykle klikne a vstoupí do světa virtuální reality, kde ať už chtě či nechtě stráví několik dalších hodin svého života, následně navštíví i svůj oblíbený program I Seek You a celý koloběh se může opakovat. Ona dívka však naprosto netuší, oč přichází.
V knihách se člověk může setkat s nesrovnatelně nadřazenějším typem virtuální reality než na Facebooku. Absolutní ponoření a oddání se obsahu knihy pro nás znamená vstup do nového světa, jenž má za úkol donutit nás zapomenout na skutečné slasti a strasti našeho každodenního života. Četba může hojit zlomená srdce. Může však způsobit i bolest. Dokáže navodit dobrou náladu. Někdy nás však přivede k náladě špatné. Donutí nás zamyslet se nad podstatnými otázkami. Někdy nás přiměje nemyslet zhola na nic. Četba nás umí rozesmát, rozplakat, potěšit, rozhořčit… Když vstaneme od hodnotné knihy, jsme plni dojmů a emocí. Stáváme se bohatšími. Cítíme se být nabyti novými zkušenostmi, i když je ve skutečnosti získali hrdinové knihy. Ačkoli býváme při návratu do reality často zklamaní, máme větší rozhled, hojnější slovní zásobu, nové názory a představy o životě.
Na jednu věc si ale všichni musíme dávat pozor. Kniha nás nesmí pohltit natolik, že přestaneme vnímat náš reálný život. Čtení je jedním z nejdůmyslnějších druhů relaxace, nesmíme však nechat jeho dějové linie předčit ty naše, skutečné.
V knihách se člověk může setkat s nesrovnatelně nadřazenějším typem virtuální reality než na Facebooku. Absolutní ponoření a oddání se obsahu knihy pro nás znamená vstup do nového světa, jenž má za úkol donutit nás zapomenout na skutečné slasti a strasti našeho každodenního života. Četba může hojit zlomená srdce. Může však způsobit i bolest. Dokáže navodit dobrou náladu. Někdy nás však přivede k náladě špatné. Donutí nás zamyslet se nad podstatnými otázkami. Někdy nás přiměje nemyslet zhola na nic. Četba nás umí rozesmát, rozplakat, potěšit, rozhořčit… Když vstaneme od hodnotné knihy, jsme plni dojmů a emocí. Stáváme se bohatšími. Cítíme se být nabyti novými zkušenostmi, i když je ve skutečnosti získali hrdinové knihy. Ačkoli býváme při návratu do reality často zklamaní, máme větší rozhled, hojnější slovní zásobu, nové názory a představy o životě.
Na jednu věc si ale všichni musíme dávat pozor. Kniha nás nesmí pohltit natolik, že přestaneme vnímat náš reálný život. Čtení je jedním z nejdůmyslnějších druhů relaxace, nesmíme však nechat jeho dějové linie předčit ty naše, skutečné.