"Život je zajímavý, právě pro tu možnost uskutečnit nějaký sen." (P. Coelho)
Láska. Rodina. Zázemí. Práce. Nový Zéland. Norsko. To je část mých povětšině uskutečnitelných snů a plánů do budoucna. Jeden sen však do této přihrádky nezapadá. Ne snad že by byl nedůležitý, ale vyjímá se od ostatních svou nedosažitelností… V každém člověku zůstane i po dovršení osmnácti let života kus dětského ducha. Někdo ho neskrývá, druhý ho má uschovaného v hloubi duše. Každému se však jednou za čas vydere na povrch. Víra. Lehkomyslnost.
Láska. Rodina. Zázemí. Práce. Nový Zéland. Norsko. To je část mých povětšině uskutečnitelných snů a plánů do budoucna. Jeden sen však do této přihrádky nezapadá. Ne snad že by byl nedůležitý, ale vyjímá se od ostatních svou nedosažitelností… V každém člověku zůstane i po dovršení osmnácti let života kus dětského ducha. Někdo ho neskrývá, druhý ho má uschovaného v hloubi duše. Každému se však jednou za čas vydere na povrch. Víra. Lehkomyslnost.
Já věřím.
Věřím, že svět, který nás obklopuje, by mohl být pozitivnější. Věřím, že lidé, kteří v něm žijí, by mohli být optimističtější. Věřím, že starosti, které lidé mají, by mohly být odloženy. Věřím, že příčiny, které lidem tyto starosti způsobují, by se mohly vyskytovat v méně hojném množství… Proč nás naši rodiče přivedli k životu? Proč žijeme na světě? Pro neustálé spory, sváry a trápení? Pojďme odsunout věčné problémy a rozepře, vzdálit se od všeho zlého, nepříjemného a falešného. Pojďme žít! Prožít náš život v dobrotě, laskavosti, optimismu, překvapení, v souladu s přírodou. Odhoďme svůj pesimismus a neztrácejme s ním už ani vteřinu našeho drahocenného života. Náš život je příliš krátký, než abychom plýtvali čas nesmyslnými boji ať už mezi sebou či uvnitř sebe samých.
Žijme pro pomoc druhým. Naše šlechetné chování a optimistická nálada prospějí lidem v okolí. Nežijme jen pro majetek a bohatství, neznepříjemňujme lidem jejich vlastní krátký život naší pochmurnou náladou. Ano, velkodušnost a dobrota nám nakonec dokáže přivodit i bohatství, ale nakonec bychom měli dojít k vlastnímu uspokojení. K vědomí, že jsme neuspokojili pouze sami sebe, ale i další smrtelníky v naší blízkosti toužící po klidném životě tak jako my.
Je to tak složité? Nejsem bláhová. I přes svou víru a nevzdávající se touhu mi něco napovídá, že mnou vysněný život by přece jen nebyl kompletní. Ač s tím někteří nesouhlasíme, neshody, ztráty, utrpení a bolest neodmyslitelně patří k životu. A ten od nás očekává přizpůsobení.




