Mé výtvory - Moje úvahy

Já věřím

24. dubna 2010 v 19:23 | Vendy
"Život je zajímavý, právě pro tu možnost uskutečnit nějaký sen." (P. Coelho)

Láska. Rodina. Zázemí. Práce. Nový Zéland. Norsko. To je část mých povětšině uskutečnitelných snů a plánů do budoucna. Jeden sen však do této přihrádky nezapadá. Ne snad že by byl nedůležitý, ale vyjímá se od ostatních svou nedosažitelností… V každém člověku zůstane i po dovršení osmnácti let života kus dětského ducha. Někdo ho neskrývá, druhý ho má uschovaného v hloubi duše. Každému se však jednou za čas vydere na povrch. Víra. Lehkomyslnost.

Já věřím.

Věřím, že svět, který nás obklopuje, by mohl být pozitivnější. Věřím, že lidé, kteří v něm žijí, by mohli být optimističtější. Věřím, že starosti, které lidé mají, by mohly být odloženy. Věřím, že příčiny, které lidem tyto starosti způsobují, by se mohly vyskytovat v méně hojném množství… Proč nás naši rodiče přivedli k životu? Proč žijeme na světě? Pro neustálé spory, sváry a trápení? Pojďme odsunout věčné problémy a rozepře, vzdálit se od všeho zlého, nepříjemného a falešného. Pojďme žít! Prožít náš život v dobrotě, laskavosti, optimismu, překvapení, v souladu s přírodou. Odhoďme svůj pesimismus a neztrácejme s ním už ani vteřinu našeho drahocenného života. Náš život je příliš krátký, než abychom plýtvali čas nesmyslnými boji ať už mezi sebou či uvnitř sebe samých.

Žijme pro pomoc druhým. Naše šlechetné chování a optimistická nálada prospějí lidem v okolí. Nežijme jen pro majetek a bohatství, neznepříjemňujme lidem jejich vlastní krátký život naší pochmurnou náladou. Ano, velkodušnost a dobrota nám nakonec dokáže přivodit i bohatství, ale nakonec bychom měli dojít k vlastnímu uspokojení. K vědomí, že jsme neuspokojili pouze sami sebe, ale i další smrtelníky v naší blízkosti toužící po klidném životě tak jako my.

Je to tak složité? Nejsem bláhová. I přes svou víru a nevzdávající se touhu mi něco napovídá, že mnou vysněný život by přece jen nebyl kompletní. Ač s tím někteří nesouhlasíme, neshody, ztráty, utrpení a bolest neodmyslitelně patří k životu. A ten od nás očekává přizpůsobení.

Možná víra dělá zázraky

31. března 2009 v 18:09 | Vendy
Ráda bych se zamyslela nad tématem, které mi vrtalo hlavou, už když jsem Bibli četla. Byly Ježíšovy zázraky skutečnost nebo fikce? Těžko říct. Vzpomeňme si například na příběh, ve kterém Ježíš utišuje krutou bouři, kterou seslal sám Bůh. Jeho učedníci propadli v paniku, ale Ježíš sám je utišil a pak jen zvolal na bouři: "Ticho! Uklidni se!" Bouře okamžitě utichla a mraky se poslušně rozestoupily. Myslíte, že to tak skutečně bylo? Je to velice sporné. I v dnešní době o tom lidé spekulují a množství z nich pochybuje. Možná je to tím, že se svět neustále technicky zdokonaluje, přibývá mechanických vymožeností a vědci hledají důkazy jiným směrem než přes Boha. V dnešním světě možná ani není čas pomyslet, že by snad existovaly nadpřirozené jevy. A to není všechno. Co se týče Ježíšových zázraků, někdo si o nich například myslí, že jsou jen pouhými reklamními triky, které propagují křesťanství. Ale co když to všechno je pravda?
Třeba si Bůh, jestli nějaký vůbec existuje, Krista skutečně vybral pro jeho obrovské charisma a mimořádně silnou osobnost, pomáhal mu čelit problémům a naslouchali si navzájem. Kristovy zázraky možná zkrátka byly vnímány jako znamení Boží moci. Když se ohlédneme do příběhu, v němž Ježíš kráčí po moři, narazíme na další řešení hodný zázrak. V tu noc totiž musel zajít do hor, kde ho Bůh znovu obohatil svou silou. Jeho učedníci zatím odplouvali po moři proti větru, který ne a ne ustat. Najednou světla nejbližších břehů zmizela a apoštolové spatřili osobu kráčející k nim po hladině moře. Byl to Ježíš. Vyzařovalo z něho světlo a apoštolové se zděsili. Mysleli si, že je to přízrak. Jeden z učedníků řekl Ježíšovi, je-li to doopravdy on, ať mu rozkáže, aby němu přešel po vodě. Ježíš tak s klidem učinil a apoštol vykročil. Stále víc se však propadal, protože nevěřil, že před ním stojí skutečný Ježíš. Když konečně uvěřil, vyhoupl se zpět na hladinu a s Ježíšem došli k loďce. Tak jak Krista vidíte? Jako Mesiáše, který přišel spasit svět, nebo jako příjemného pána, který měl rád děti? Možná víra dělá zázraky…